Sponsored

Práce po dosažení důchodového věku už v českém systému neznamená automatickou cestu k vyšší měsíční penzi. To je hlavní změna, kterou musí při plánování rozlišovat domácnosti i finanční profesionálové. Do konce roku 2024 platilo, že poživatel plného starobního důchodu mohl po 360 kalendářních dnech výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění požádat o zvýšení procentní výměry. ČSSZ u důchodové reformy uvádí, že tento nárok skončil k 31. prosinci 2024. Od roku 2025 jej pro většinu pracujících starobních důchodců nahradila sleva na pojistném.

Praktický rozdíl je zásadní. Starší pravidlo mířilo do budoucí měsíční dávky. Nové pravidlo míří do čistého příjmu z práce nebo podnikání. ČSSZ popisuje slevu jako výhodu pro osoby, které dosáhly důchodového věku a pobírají starobní důchod v plné výši. Zaměstnanec si ji uplatňuje u zaměstnavatele a sleva činí 6,5 % z vyměřovacího základu, typicky z hrubé mzdy. OSVČ podle ČSSZ odvádí na sociálním pojistném 22,7 % místo 29,2 %, případně slevu uplatňuje v přehledu o příjmech a výdajích.

Pro člověka, který už bere plný starobní důchod a dál pracuje na pracovní smlouvu, je proto první otázka jednoduchá: odvádí se z této práce sociální pojistné a splňuje pracovník podmínky slevy? Pokud ano, efekt se projeví přes nižší zaměstnanecké pojistné, ne přes pozdější přepočet důchodu. Zaměstnavatel podle ČSSZ potřebuje doložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu důchodu v plné výši, případně potvrzení plátce důchodu. Sleva se potom odečítá už za měsíc, v němž zaměstnanec požádá a doloží splnění podmínek.

Poloviční úvazek v důchodu tak má jinou logiku než před reformou. Důchodce pobírá plný starobní důchod, pracuje například za 25 000 Kč hrubého měsíčně a zaměstnání zakládá účast na pojištění. Z hlediska rodinného rozpočtu je důležitá sleva 6,5 % z vyměřovacího základu. Z hlediska státní penze už ale další odpracovaný rok při současné výplatě plného starobního důchodu nezakládá starý nárok na zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za 360 dnů. Poradenský závěr se tím mění: nejde počítat s malým budoucím navýšením důchodu, ale s okamžitějším dopadem do čisté mzdy.

U dohod rozhoduje hranice účasti na pojištění. ČSSZ pro rok 2026 uvádí, že rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském i důchodovém pojištění zůstává 4 500 Kč a pro dohodu o provedení práce se rozhodný příjem zvyšuje na 12 000 Kč. Důchodce na DPP s odměnou pod rozhodnou hranicí tedy z dohody neodvádí sociální pojistné a nemá z čeho uplatnit slevu na zaměstnaneckém pojistném. Naopak DPP s odměnou, která účast založí, už patří do režimu odvodů; u poživatele plného starobního důchodu se potom řeší sleva na pojistném, ne zvýšení důchodu za další rok práce.

Dohoda o pracovní činnosti má pro praxi podobnou kontrolní otázku: překročí příjem hranici účasti na pojištění? Pokud je odměna nízká a účast na důchodovém pojištění nevznikne, nepřidává taková práce ani pojistnou dobu ani vyměřovací základ. Pokud účast vznikne, v roce 2026 už pro poživatele plného starobního důchodu opět nejde o cestu ke klasickému přepočtu po 360 dnech, ale o běžnou výdělečnou činnost s možností slevy při splnění podmínek. Pro spotřebitele je to rozdíl mezi „přivydělávám si“ a „přivýdělek je pojištěný“. Pro poradce je to rozdíl mezi rozpočtovou hotovostí a penzijním nárokem.

OSVČ v důchodu potřebuje další vrstvu rozlišení. ČSSZ u povinné účasti OSVČ uvádí, že hlavní samostatná výdělečná činnost zakládá účast na důchodovém pojištění, zatímco vedlejší činnost zakládá povinnou účast při dosažení rozhodné částky. Pro rok 2026 činí rozhodná částka pro vedlejší OSVČ 117 521 Kč při výkonu činnosti po celý rok. OSVČ se může k účasti přihlásit také dobrovolně. U pracujícího starobního důchodce pobírajícího plný důchod je ale hlavní finanční efekt znovu sleva: ČSSZ uvádí sazbu 22,7 % místo 29,2 % a pro roční přehled poměrné uplatnění podle měsíců, v nichž byly podmínky splněny.

Kde tedy přepočet a zvýšení zůstávají? Nejdůležitější je situace, kdy člověk po vzniku nároku na starobní důchod dál pracuje a důchod si zatím nenechá vyplácet. ČSSZ ve výkladu starobního důchodu popisuje zvýšení procentní výměry za výdělečnou činnost vykonávanou bez pobírání starobního důchodu. Po dosažení potřebné doby pojištění se důchod zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů takové práce o 1,5 % výpočtového základu. To je odlišná strategie: člověk odkládá výplatu dávky a výměnou za to si zvyšuje budoucí procentní výměru.

Zvláštní režim má také předčasný starobní důchod. ČSSZ u výpočtu a výplaty důchodu uvádí, že výplata předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku nenáleží, pokud je vykonávána výdělečná činnost zakládající účast na pojištění. Podrobný výklad ČSSZ zároveň uvádí, že po skončení takové výdělečné činnosti se předčasný důchod přepočítává tím, že se doba práce přičte k době pojištění získané do vzniku nároku a zkracuje se celková doba, za kterou se krátila procentní výměra. To je administrativně i finančně jiný případ než běžná práce při výplatě řádného starobního důchodu.

Pro domácí rozhodnutí z toho vychází čtyřbodová kontrola. Zaprvé: jde o řádný starobní důchod v plné výši, poloviční výplatu, odloženou výplatu, nebo předčasný důchod? Zadruhé: zakládá konkrétní práce účast na důchodovém pojištění, tedy pracovní smlouva, DPP, DPČ nebo OSVČ podle aktuálních limitů? Zatřetí: řeší se okamžitá sleva na pojistném, nebo skutečné zvýšení procentní výměry za práci bez pobírání důchodu? Začtvrté: byla podána správná žádost nebo doložení vůči zaměstnavateli či ČSSZ?

Nejčastější omyl je spojit všechny varianty do jedné věty, že práce v důchodu „přidá k penzi“. Od roku 2025 to pro poživatele plného starobního důchodu obecně neplatí starým způsobem. Práce může zvýšit čistý příjem přes slevu na pojistném. Může být pojištěná, pokud překročí limity nebo jde o běžné zaměstnání. Může mít dopad na důchod, pokud člověk po vzniku nároku dávku nečerpá, nebo pokud jde o zvláštní přepočet u předčasného důchodu. Tyto věci ale nejsou zaměnitelné. Kdo chce plánovat práci po šedesátce přesně, musí oddělit výplatu důchodu, účast na pojištění a typ nároku, který z práce skutečně vzniká.

Zdroje

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.